Jak na cvičáku pracujeme?

Historie chovu retrívrů v naší CHS ze Zlínských strání začala již v roce 1997, kdy jsme si pořídili fenečku zlatého retrívra – Besinku. Jiného retrívra jsme v té době ani moc neznali a na goldenovi nás okouzlil vzhled a hlavně jeho povaha. Díky Besince jsem měla možnost proniknout do tajů loveckého výcviku a celkově se ve výcviku psů zdokonalit. Složili jsme spolu bezpočet zkoušek a když už nebylo co cvičit, začala jsem pomrkávat po druhých psech, koho bych co naučila. A tak se mi do rukou postupně dostávali všechna plemena retrívrů. Mezi nimi i flat.

Ale nebyla to láska na první pohled. Nejprve mi flat připadal příliš rychlý, živelný a k malým dětem moc akční pes. Jenže potom za mnou přišla kamarádka s prosbou, jestli bych jí jejího flata Vincenta nepřipravila na zkoušky. Tak se na nějaký čas ocitl Vinýsek u nás doma. A tam to začalo. Ano, on byl opravdu velmi aktivní. Ale jen při práci a na procházkách, ale doma, doma to byl dokonalý společník, který trpělivě čekal, až na něj přijde řada. Byl opravdu úžasný. Nádherně se s ním pracovalo, k dětem byl nekonfliktní a velmi kontaktní. A tak jsem tehdy prohlásila, že pokud někdy budu mít flata, tak jedině po Vincentovi. A stalo se. Jeho krytí napoprvé sice nevyšlo, ale napodruhé si dal záležet a narodila se nám Aimee, spolu s dalšími 7 sourozenci. A potom u nás započalo flatí šílenství. Flati jsou opravdu moc fajn a všichni majitelé flatů to velice dobře ví a tak se velmi rádi sdružují dohromady. Najednou se kolem mě motal ne jeden flat, ale hned několik, mnohdy i kolem 15-20.